Aktuality

Úprava záhlaví na webu

pondělí 24.srpen, 2015

Kandík psí zub - nové fotky a článek

pondělí 6.duben, 2015

Články

Kandík psí zub, cesta na Medník

neděle 5.duben, 2015

Fotografický workshop - Dravci a sovy, krátké ohlédnutí

úterý 28.prosinec, 2010

Domů » Články

Fotografování zvířat ve Žďárských vrších

pátek 27.březen, 2009

Již minulý rok jsem se chtěl zúčastnit workshopu focení dravců. Na fotoaparát se mi ozvala p.Kuchyňková která se svým manželem workshop pořádá, ale já jsem bohužel z časových důvodů nemohl přijet. Letos mi zase přišla pozvánka a tak jsem neváhal a hned jsem odepsal, že jedu. Spolu se mnou jel ještě kolega, kamarád z fotoklubu. Po cestě se střídalo sluníčko a kroupy, takže jsme byli opravdu zvědaví jak to vše dopadne.

Fotoworkshop "Fotografování zvířat ve Žďárských vrších" se konal 13-15. března 09 ve spolupráci s p.Helenou a s p.Honzou Kuchyňkovými. Po příjezdu do obce Herálec jsme se ubytovali a spolu s ostatními jsme si po večeři pomocí notebooků a projektoru promítali fotky všech osmi zúčastněných členů.

Druhý den ráno jsme po snídani jeli konečně fotit. Z počátku byla mlha, ale sluníčko se naštěstí nakonec vyklubalo. Jako prvního jsme fotili Puštíka obecného. Našla se na kraji lesa vhodná větev a focení mohlo začít. Puštík se ani nehnul takže každý měl dost času zachytit ho s uloveným kosem i bez něj. Pokud se zrovna při hledání dobré fotografické pozice nepropadl  půlmetrovým sněhem do potoka. Jelikož sovy jsou noční ptáci, ve dne spí a proto se musela upoutávat Puštíkova pozornost aby nepřivíral oči.

Puštík obecný

Další na řadu přišlo Prase divoké. Přemístili jsme se na louku, kde už byly jen zbytky sněhu a začali jsme fotit. Pěkně od země, aby bylo dobré pozadí les, horizont. Prasátko pěkně spolupracovalo. Několikrát se rychle rozběhlo a jelikož bylo mokro tak se kolem něj rozstřikovala voda z podmáčené louky. S prasátkem jme se přesunuli k nedalekému rybníku kde nám ukázalo jak umí pěkně plavat. Mě se to bohužel zachytit nepovedlo.

Prase divoké

Další focení bylo s Orlem mořským. Krásný velký dravec. Nejdříve jsme fotili jak dosedá na kraj rybníka na kořist - kapra. Bylo spoustu pěkných momentů těsně před dopadem na kořist. Po několika příletech jsme Orla mořského i s kaprem přemístili na led. Bylo to zajímavé a atraktivní prostředí. Navíc na bílém ledu orel krásně vynikl.

Orel mořský (kořist - kapr)

U rybníka jsme i nadále zůstali s Volavkou popelavou. Ze začátku se procházela po ledě a potom ve vodě, kde lovila i malé rybky. Slušelo jí to i na zapíchnutém kůlu v rybníku. Když se našel dobrý úhel tak se celá odrážela na hladině.

Volavka popelavá

Po obědě jsme se vrátili na louku a začalo focení prvních letovek Káněte Harisovo. Další z krásných a pěkně zbarvených dravců. Od černohnědé, přes rezavě červenou až po bílou. Káně létalo klidně a tak jsme si mohli odzkoušet kromě krátkých časů i ty delší okolo 1/60s. Kdy šlo o to udržet ostrou jen hlavu dravce a zbytek těla rozmazat. Právě ostrá hlava a rozmazaná křídla udělají fotku zajímavou.

Káně Harisovo

Po klidnějších letovkách káněte jsme přesedlali na "tryskáč" Raroha velkého. Podle toho taky fotky vypadaly. Bylo dost obtížné udržet raroha v hledáčku natož ostřit na hlavu. Přesto si myslím, že se mi nějaká ta fotka povedla.

Raroh velký

Po večeři jsme ještě za tmy šli fotit Sovu pálenou jak dosedá na dřevěný kůl. Docela sranda byla když se mi povedla podle p.Kuchyňkové tzv. duchařina. To je taková fotka na které máte zachycenou sovu  jak přilétá na kůl, odlétá z kůlu a ještě se do toho přimotá p.Kuchyňka. Takže je tam opravdu vše. Mohla za to 30s doba expozice. Tak tudy cesta nevedla :-) . Opravil jsem přehlédnuté nastavení a pak to šlo. 

Sova pálená

Večer jsme upravovali a vybírali ty nejlepší fotky z celého dne. Na konec se na prvním místě umístily hned tři. Bylo to opravdu těžké, když byly všechny pěkné.

Druhý den po snídani se opět vyráželo do terénu. Jako první byl na řadě Výreček malý. Asi 15cm velká sova se žlutočernýma opravdu velkýma očima. Narozdíl od Puštíka obecného měl Výreček malý pořád otevřené oči dokořán. Moc pěkná sova.

Výreček malý

Po přemístění na příhodnou louku, trochu na kopci jsme zaostřili na dalšího opeřence kterým byl Krkavec velký na uhynulé srně. Počasí moc nepřálo, drobně chvílemi pršelo, sněžilo a bylo zataženo. Chvilku trvalo najít tu správnou expozici. Krkavec je černý na bílém něhu. Povedlo se krkavce zachytit prokresleného a sníh bez přepalů. Když se krkavec nažral, tak s kousky masa v zobáku poodlétl a schovával je do sněhu a trávy.

Krkavec velký (kořist - srna)

Posledním dravcem byl Orel skalní. Nádherné majestátné zvíře. Na toho jsem se nejvíce těšil. Také orla jsme fotili na srně. Když se k němu p.Kuchyňka přiblížil tak srnu přikryl křídly, chránil si tím svou kořist. Při jeho rozpětí 1,9m se zakrytím srny neměl vůbec žádné problémy. Fotil jsem opět co nejvíce od země by orel vynikl, v za ním rozmazané krajině. Několikrát nám krásně zapózoval. Byla to opravdu paráda.

Orel skalní (kořist - srna)

Jako posledního jsme opět fotili Raroha velkého na koroptvi. Nejdříve si jí oškubal a až potom se začal sytit. Na bílém sněhu opět všechno krásně vyniklo.


Postřehy a poznámky: Ačkoliv to bylo focení připravených sokolnicky vedených ptáků, tak to nebylo někdy vůbec jednoduché. Nehledě na to, že nějaké druhy se u nás vyskytují vzácně, takže ani není moc možnost je vyfotit ve volné přírodě.
Vůbec dostat se blízko k tak krásním dravcům a na chvilku pozorovat jejich chování je krásný zážitek.

Tímto bych chtěl poděkovat manželům Kuchyňkovým za ochotu a trpělivost. Chcete-li se dozvědět více o jejich práci a činnostech podívejte se na www.stanicestop.cz. A neméně jejím svěřencům kteří nám tak pěkně pózovali.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace